Rakovina obrátí váš život naruby: jak se s ním dál poprat?
„Mám rakovinu, co se teď bude dít?“ Onkologické onemocnění s sebou obvykle přináší zcela novou životní situaci. Pro někoho je zpráva o nemoci bleskem z čistého nebe, který přišel z plného zdraví, bez upozornění prostřednictvím tělesných příznaků. Jindy je diagnóza spíše vysvobozením z období fyzické nepohody, opakovaného lékařského vyšetřování, a především velké nejistoty.
Každý vstupuje do nemoci s jinou fyzickou i duševní výbavou, z jiného prostředí, a proto je zvládání nemoci velmi individuální. Jedno máme ale všichni společné – když přijde nemoc, role zdravého člověka se rázem změní na nemocného. Jak se s touto změnou vypořádat, na co se připravit a jak se v nové situaci zorientovat?
Vstřebat diagnózu vyžaduje čas
Vyslechnutí diagnózy je prvním obtížným momentem na cestě s onemocněním. Zpráva o nemoci může být doprovázena řadou nepříjemných pocitů, strachem a katastrofickými myšlenkami, což znemožňuje adekvátní reakce. Je v pořádku, že v danou chvíli není možné „zachovat klid“ nebo „být silný“. Pláč, vztek, ale i nevolnost nebo třes těla jsou běžnými, krátkodobými reakcemi na akutní událost. V tuto chvíli je důležité vytvořit pro šokové reakce dostatečný prostor a čas. Když dáme emocím volný průchod, po čase dojde k vyčerpání jejich intenzity a k rychlejšímu zklidnění.
Co vám také může pomoci?
- Web Průvodcepacienta.cz: brožura Práva pacientů a jak se jich domoci
- Spolek Amelie: brožura Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké
- Web Linkos.cz: Nejste v tom sami – jaké jsou možnosti pomoci psychologické, finanční, sociální a dalších
- Web Pacientská-organizace.cz: Co je to psychoonkologie
Otázky na lékaře si dopředu sepište
Až po odeznění úvodního šoku je možné přijímat informace o nemoci. Vzhledem k problematickému hledání důvěryhodných dat je jedním z nejjistějších informačních zdrojů rozhovor s ošetřujícím lékařem. Fakta o nemoci, léčebný plán, nežádoucí účinky léčby, prognóza nebo příčiny nemoci jsou častými otázkami nejen pacientů, ale i jejich příbuzných. Aby byl rozhovor s lékařem co nejpřínosnější, je dobré se na něj dopředu připravit. Je vhodné sepsat si seznam konkrétních otázek nebo také přizvat k rozhovoru někoho ze svých blízkých.
Nezbytná je důvěra a spolupráce s lékařem
S nemocí vstupují do vašeho života i noví lidé, a to zejména lékař a další zdravotnický personál. Vzhledem k tomu, že onkologické onemocnění nebývá otázkou několika dnů či týdnů, je vztah pacienta s lékařem velmi důležitý. Přestože odborníkem na léčbu rakoviny je onkolog, je žádoucí, aby se na rozhodování o terapii podílel také pacient. Základem dobré spolupráce je především důvěra, která v kombinaci s aktivním přístupem pacienta zlepšuje podmínky pro léčbu.
Důležité je požádat o pomoc!
Příchod nemoci obvykle „zastaví“ váš dosavadní život, okolní svět ale běží dál svým tempem. Děti stále musejí do školy, dospělí zase do práce, životní partneři se nadále vzájemně potřebují po svém boku, někdo musí pečovat o domácnost, …
„Jak to bude teď s nemocí? Bude možné si své dosavadní role zachovat?“ Přijetím pozice nemocného se nemusíte vzdát svých ostatních životních rolí, je ale dobré naučit se požádat o pomoc. Se zachováním socio-ekonomického chodu domácnosti vám může pomoci řada státních, ale i nadačních příspěvků. Nejlepší informace o možnostech v této oblasti vám předá nemocniční sociální služba. Jsou to také příbuzní, kteří mohou částečně zastat některé z vašich běžných činností.
Základem je otevřená komunikace s blízkými
Na druhou stranu blízké okolí nemocných je často sužováno největší duševní zátěží, protože se snaží být pacientovým pečovatelem, zástupcem i tiskovým mluvčím. V důsledku toho se mezi pacientem a jeho příbuznými může vytvořit „propast“, ve které pacient šetří příbuzné a příbuzní šetří pacienta. Východiskem může být sdílení vzájemných potřeb a transparentní komunikace vlastních nejistot. Je normální se obávat o ty, které máme rádi, tíha je však menší, když se o ni podělíme.
Kde žádat odbornou pomoc
Dlouhotrvající nemoc, kterou rakovina je, nemocné postupně vyčerpává. Někdy už vlastní zdroje nestačí a při zvládání nemoci je třeba vyhledat odbornou podporu. V poslední době se ve většině nemocnic rozvíjí podpůrná péče, kterou zajišťují psychologové, již zmínění sociální pracovníci, duchovní, rehabilitační a nutriční terapeuti. Kromě nich vám mohou být nápomocny také nejrůznější pacientské organizace s jedinci, kteří mají podobnou zkušenost a mohou vám pomoci nalézt ztracené síly.
Každý nemocný je jiný, a tak není možné považovat výše uvedené „rady“ za užitečné pro každého. Vybrat si z nich pouze ty vhodné může být jedním z prvních kroků k přijetí nemoci.
Článek připravila: Veronika Dostálová
Zdroje:
- Angenendt, G. Psychoonkologie v praxi: psychoedukace, poradenství a terapie (2010). 1. vyd. Praha: Portál. ISBN: 978-80-7367-781-7.
- Jabbarian, L. J. et al. Coping strategies of patients with advanced lung or colorectal cancer is six European countries: Insights from ACTION Study (2019). NJ: Wiley. doi: 10.1002/pon.5259.
- Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese (2011). 6. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-922-4.
- Slavíková, Š., Čadková Svejkovská, M. & Chrdlová, M. Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké (2018). 3. vyd. Praha: Amélie z.s. (www.amelie-zs.cz)
- Vymětal, J. Lékařská psychologie (2003). 3. akt. vyd., Praha: Portál. ISBN 80-7178-740-X.
