Zlom ve výživě: snížení energetického příjmu snižuje riziko rakoviny
Že přejídání vede ke zdravotním problémům, to je dnes jasné asi většině z nás. Co je ale pravdy na tradované informaci, že hladovění brání vzniku rakoviny? A jak je to s hladověním a stárnutím? Zajímavé je, že hlad může mít zřejmě až léčivé účinky.
Že přejídání vede ke zdravotním problémům, to je dnes jasné asi většině z nás. Co je ale pravdy na tradované informaci, že hladovění brání vzniku rakoviny? A jak je to s hladověním a stárnutím? Hlad může mít zřejmě až léčivé účinky; a právě o tom si můžete přečíst více v dnešním příspěvku.
O myších a opicích
Studie provedené na opicích makak rhesus prokázaly blahodárný efekt zvláštního stravovacího režimu. Opice, které dostávaly o 30 % méně jídla, než by samy snědly, se dožívaly vyššího věku a přitom byly ve stáří méně trápeny obvyklými chorobami. Myši, které byly od narození drženy takto „zkrátka“, žily až o 40 % déle! To by jen pro srovnání mohlo v případě lidí znamenat, že by se střední věk dožití mohl posunout i přes sto let. Hladovějící hlodavci byli při pokusech méně náchylní k rozvoji Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy nemoci, což jsou všechno degenerativní onemocnění nervové tkáně.
Naděje v hroznech
Samozřejmě se nelze domnívat, že by se v současném věku blahobytu, ze všech stan bombardováni reklamou a vůněmi, lidé rozhodli dobrovolně omezit kalorický příjem o třetinu. V podstatě by to znamenalo se vzdát jednoho jídla denně. Vědci se snažili najít látku použitelnou jako lék, která by působila podobně blahodárně. Zajímavé předběžné výsledky přinesl resveratrol, látka obsažená hojně třeba ve slupkách červených vinných hroznů.
Kouzlo jednodenního půstu
Velmi zajímavý efekt mají i krátké půsty. Jednodenní (tedy 24hodinové) půsty působí dosti blahodárně i v případě, že člověk veškeré „přeskočené“ kalorie zkonzumuje před nebo po půstu. Zlepšuje se především glukózovo-inzulinový metabolismus, středobod civilizačních onemocnění, tzv. metabolického syndromu.
Hladové tělo – strádající nádor
Snížení pravidelného příjmu kalorií potravou má značný dopad na vznik a vývoj rakoviny. U krys vedlo již omezení příjmu o 10 % ke snížení počtu nádorů, ale také ke snížení četnosti jejich metastazování, váhy a agresivity. U 40% snížení kalorického příjmu většina nádorů zcela zmizela. Studie u našich příbuzných savců jednoznačně prokázala souvislost hmotnosti organismu, příjmu energie potravou a spontánního výskytu zhoubného bujení, citlivosti k chemickým kancerogenům a také očekávané délky života.
(shmt)
Zdroje:
- Can Reducing Caloric Intake Also Help Reduce Cancer?, JNCI Journal of the National Cancer Institute 1998, 90 (23): 1766–1767; doi: 10.1093/jnci/90.23.1766
- Dieting Monkeys Offer Hope for Living Longer, http://www.nytimes.com/2009/07/10/science/10aging.html?_r=3&hpw
- Calorie restriction, http://en.wikipedia.org/wiki/Calorie_restriction
- Diet and Cancer Risk, Carolyn Clifford, Ph.D., Rachel Ballard-Barbash, M.D., Elaine Lanza, Ph.D., and Gladys Block, Ph.D., http://rex.nci.nih.gov/NCI_Pub_Interface/raterisk/risks73.html
