Zamčením „dveří“ do lymfatického systému se přestane šířit rakovina
Díky odhalení nového mechanismu lze nyní kontrolovat přestup buněk a tekutin z tkání do lymfatických cév.
Díky odhalení nového mechanismu lze nyní kontrolovat přestup buněk a tekutin z tkání do lymfatických cév. Naskýtá se tak možnost bojovat s nádorovým šířením z jednoho tělesného orgánu do druhého přes lymfatický systém (lymfogenně).
Lymfatické cévy jsou dálnicí pro nádorové buňky
Lymfatické cévy představují rozsáhlou transportní síť pro tekutiny a buňky. Mimoto také pomáhají tělu bojovat s infekcí. Nádorové buňky a naše imunitní buňky, bojující s infekcemi, tak používají stejný systém, aby se dostaly na místo určení v jiné části těla. V cestě jim navíc stojí i lymfatické uzliny. Bojovat s infekcí a s nádorovými buňkami je ale velký rozdíl. Nádorové buňky se často neohroženě lymfou šíří, a zakládají tak metastázy v uzlinách i vzdálené metastázy v cílových orgánech.
Dálnice pro nádorové buňky
Invazivní karcinom prsu, plic nebo prostaty a mnoho dalších nádorů se šíří tak, že vstupuje do lymfatického systému díky uvolnění speciálních adhezivních molekul, které nasedají na stěnu lymfatické cévy a fungují na principu klíč–zámek. To jim umožňuje nejen do lymfatického systému vstupovat, ale i z něj vystoupit v místě, kde vytvoří metastázy. Lymfatický systém tedy funguje i jako dálnice pro nádorové buňky.
Zablokování zámků v lymfatických cévách
Nyní byla objevena struktura molekul nazvaných CRSBP-1 (nebo také LYVE-1), které patří do skupiny cytokinů a růstových faktorů nacházejících se na povrchu lymfatických cév. Hrají roli zámku. Nádorové buňky uvolňují molekuly zvané CRSBP-1 ligandy, které představují klíč. Cesta k nádorovému rozsevu je tak volná. Tyto „dveře“ do lymfatického systému teď představují pro vědce jasný cíl pro zablokování šíření nádorových buněk. Tento objev lze navíc využít i pro posílení imunitního systému, který se na nádorové ligandy zaměří.
(ercp)
Zdroj:
