Stres zvyšuje riziko vzniku rakoviny
Stres může vést až k rakovinnému bujení. To jsou výsledky čínských vědců z univerzity v Yale publikované v lednovém vydání časopisu Nature z roku 2010.
Stres může vést až k rakovinnému bujení. To jsou výsledky čínských vědců z univerzity v Yale publikované v lednovém vydání časopisu Nature z roku 2010.
Stačí jedna mutace
Dosud lékaři měli za to, že ke zvrhnutí jediné zdravé buňky v buňku rakovinnou je třeba více než jedné rakovinotvorné mutace. Tým výzkumníků z Yale vedený prof. Tian Xu, odborníkem na genetiku a výzkumným pracovníkem centra Howard Hughes Medical Institute, prokázal, že rakovinotvorné buněčné mutace mohou vzájemně spolupracovat napříč různými buňkami. Tedy že nemusí jít o několik mutací v jedné buňce, ale nádorové bujení mohou vyvolat mutace z různých buněk. To ovšem znamená snazší vznik nádoru, než kdyby se mutace musely nakupit v jedné jediné buňce.
Mušky octomilky v roli pokusných králíků
Jako již mnohokrát byly předmětem výzkumu mušky octomilky, u nichž byla sledována mutace genu RAS, spojená až s třetinou nádorů, a mutace nádory potlačujícího genu. Samotný gen RAS a poškozený nádory potlačující gen nevedou k nádorovému růstu. Kombinace jejich mutací však k nádorům vede, a to i když jsou umístěny v různých buňkách.
Stres vše zhoršuje
Vědci navíc zjistili, že přidá-li se ke genetickému pronádorovému koktejlu stres, riziko vzniku nádoru se zvýší. Není přitom důležité, o jaký typ stresu se jedná, zda o fyzický, či emocionální, nebo třeba stres provázející infekce a záněty.
Tělo si se stresem dokáže poradit
Ačkoli stres nás provází téměř vždy a všude, nemusíme se hned bát rakoviny. Vědci totiž zároveň opět a blíže zjistili, že signální mezibuněčné cesty týkající se stresu mají i blokovací potenciál. Jinými slovy to znamená, že šíření stresu mezi buňkami dokáže tělo zablokovat. I tak je však vždy lepší pokud možno zbytečně se nestresovat a nezvyšovat tím riziko vzniku nádorového bujení.
(zak)
Zdroj:
