Rakovina ledvin

Rakovina ledvin (renální karcinom, nebo také adenokarcinom ledvin) je zhoubný nádor, který vyrůstá z buněk výstelky ledvinných kanálků. Objevuje se nejčastěji u lidí ve věku po čtyřicítce a muže postihuje dvakrát častěji než ženy.

Není přesně známo, proč nádor vzniká. Uvažuje se mimo jiné i o možnosti maligního zvratu původně neškodných zmnožení buněk v ledvině. Jisté je, že ke zvýšenému riziku jeho vzniku přispívají určité rizikové faktory. K těm nejčastějším rizikovým faktorům patří kouření, obezita, vysoký krevní tlak. Dále je to dlouhodobá dialýza, mužské pohlaví, působení toxických látek (vystaveni jsou pracovníci v ocelárnách a železárnách), genetické riziko (Von Hippel-Lindauův syndrom).

Nezanedbávejte první příznaky

Nádor ledvin se většinou projevuje takzvanými nespecifickými příznaky. To jsou obecné obtíže, které se mohou vyskytnout i u jiných chorob. Je proto těžké usuzovat z nich na přítomnost nádoru.

Nejčastější příznaky u nádoru ledvin:

krev v moči (rezavá až tmavě rudá barva moči)
bolest v oblasti boku či zad, která nepřechází
hmatné zvětšení ledviny při pohmatovém vyšetření břicha
horečka
ztráta váhy
pocit únavy
nechutenství
slabost
noční pocení

Krev, moč a ultrazvuk odhalí nádor

Při podezření na nádor ledvin se prakticky vždy provádí několik vyšetření: na prvním místě je prohlídka lékařem spojená s vyšetřením břicha a boků. Následuje vyšetření krve a moči cílené zejména na přítomnost krve a dalších známek choroby. Zvýšení hladin určitých látek v krvi ukazuje, že ledviny nejsou schopné dostatečně čistit krev. Příčinou jejich snížené funkce může být právě nádor. Dále se používají zobrazovací metody: vylučovací urografie, CT, ultrazvuk. Invazivním vyšetřením je biopsie ledviny.

Chirurgická léčba na prvním místě

Léčba nádorů ledvin spočívá zejména v nefrektomii – chirurgickém odstranění postižené ledviny. Prakticky vždy se odstraňuje ledvina celá, často ještě s určitým lemem okolní tkáně. Kolem nádoru by mělo být odstraněno ještě nejméně půl centimetru zdravé tkáně, protože prostým okem není poznat, kam až přesně zasahují nádorové buňky. Součástí operace je i odstranění uzlin v blízkosti ledviny, protože mohou obsahovat nádorové buňky a později posloužit jako zdroj nového bujení.

Méně ozařování, více biologické léčby

Ozařování působí na nádor ledviny jen málo, a proto se používá jen v ojedinělých případech. Také chemoterapie na nádor ledviny příliš neúčinkuje – nádor ledviny je vůči chemoterapii ze všech nádorů nejvíce odolný. Proto se využívá nové, tzv. biologická terapie. U nádorů ledvin se používá zejména při pokročilých onemocněních a po chirurgické léčbě. Výhodou této terapie je schopnost cíleně útočit na nádorové buňky kdekoliv v organismu. Biologická léčba tedy ničí metastázy, což je pro pacienty s pokročilými stádii choroby velice důležité.

(nes)