Radon v domech a na pracovištích zvyšuje riziko rakoviny plic
O možném negativním vlivu radonu na lidské zdraví se mluví již dlouho, avšak teprve teď jsou k dispozici přesvědčivé důkazy o jeho škodlivosti. Proto i Světová zdravotnická organizace přehodnotila doporučené maximální hodnoty pro obsah radonu v obytných budovách a na pracovištích.
Speciální komise ustanovená Organizací spojených národů nedávno oznámila, že podle nových údajů zvyšuje přítomnost radonu v domech a na pracovištích riziko vzniku rakoviny plic. O možném negativním vlivu radonu na lidské zdraví se mluví již dlouho, avšak teprve teď jsou k dispozici přesvědčivé důkazy o jeho škodlivosti. Proto i Světová zdravotnická organizace přehodnotila doporučené maximální hodnoty pro obsah radonu v obytných budovách a na pracovištích.
Nejčastější příčinou rakoviny plic je stále kouření
Podle Wolfganga Weisse, zástupce komise OSN pro zkoumání škodlivých účinků radioaktivního záření, nebylo riziko plynoucí z přítomnosti radonu v budovách zatím bráno příliš vážně. Starší studie jeho škodlivost přímo nepotvrdily, podle Weisse však nebyly provedeny správně. Porovnávaly totiž účinky radonu v obecné populaci s jeho účinky na horníky v uranových dolech, kteří však byli vystaveni nesrovnatelně vyšším koncentracím tohoto plynu. Nové přesnější výsledky pocházejí z dvaceti studií provedených po celém světě v místech s nízkými koncentracemi radonu. Podle těchto výsledků zvyšuje radon zcela jistě riziko vzniku rakoviny plic, i když ne nijak dramaticky.
Stále platí, že hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Na rozdíl od kouření však dnes lidé nemají možnost se nebezpečí plynoucímu z radonu jednoduše vyhnout. Proto by měly být vyvinuty metody, jak nepříznivý vliv radonu obsaženého v budovách co nejvíce omezit. Možné to je například aplikací některých plastových fólií.
V určitých částech Evropy jsou k dispozici „radonové mapy“
Radon je radioaktivní vzácný plyn, který se uvolňuje z přirozených zásob uranu. Může se akumulovat v budovách a může být obsažen například také v horkých pramenech. Některé země, jako Česká republika, Německo či Švýcarsko, vytvořily v minulosti mapy, které zachycují oblasti s nízkým a vysokým obsahem radonu na jejich území. Většina ostatních zemí však takové informace k dispozici nemá.
(vek)
Zdroj:
