#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Preventivní odstranění prsů je stále častější

V Americe se preventivní odstranění prsu neboli preventivní mastektomie stává stále „populárnější“. Za poslední desetiletí se počet žen, které podstoupily tento chirurgický zákrok, zvýšil o 188 %.

V Americe se preventivní odstranění prsu neboli preventivní mastektomie stává stále „populárnější“. Za poslední desetiletí se počet žen, které podstoupily tento chirurgický zákrok, zvýšil o 188 %. Preventivní mastektomie má smysl hlavně v případech, kdy ženě hrozí velmi vysoké riziko rakoviny prsu, například v důsledku genetické mutace.

Šance na přežití jsou v počátečním stadiu výborné

V případě některých genetických mutací je riziko rakoviny tak velké, že preventivní odstranění obou prsů již v mladém věku je vlastně jediná šance na dlouhý život bez zhoubného nádoru. Takové případy jsou však relativně vzácné a za dramatickým nárůstem počtu preventivních mastektomií v Americe nestojí. Zvyšuje se však počet žen, které si dobrovolně nechají odejmout oba prsy v případě, že byl pouze v jednom z nich nalezen drobný nádor v nejranějším a relativně dobře léčitelném stadiu.

Přesné důvody, proč stále více amerických žen volí tento poměrně drastický způsob léčby, zůstávají nejasné. Na první pohled se totiž zdá, že racionální argumenty pro tento postup neexistují. Vždyť pro preventivní mastektomii se dobrovolně rozhodují ženy s nejranějším stadiem takzvaného duktálního karcinomu in situ (DCIS), které i při běžné léčbě přežívají bez následků v 98 až 99 % případů. Přesto, diví se američtí lékaři, preventivní odstranění obou prsů v současné době volí stále více žen, především v mladších věkových skupinách.

Mezi jednotlivými nádory mohou být velké rozdíly

V České republice zatím není zvykem, aby pacientka o své léčbě rozhodovala do té míry, jako je tomu například v Americe. Rozhodnout o přesném postupu léčby u konkrétní pacientky a nádoru není vůbec snadné, protože karcinom prsu rozhodně není jenom jeden. Existuje velké množství typů rozlišovaných podle buněčné stavby, přesného umístění, stadia nebo i molekulárně-genetických znaků.

To všechno a ještě mnohem více je třeba vzít do úvahy při rozhodování o tom, zda a jak velkou část prsu je třeba v zájmu pacientky odstranit. Nebojte se svého lékaře zeptat na podrobnosti o svém onemocnění nebo na přesné důvody, proč se právě vaše léčba případně odlišuje od léčby jiných žen.

(vek)

Zdroj:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři