#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Metastázy neznamenají automaticky bezvýchodnou situaci

Představa metastazujícího nádoru jistě není příjemná. Naštěstí dnes již existují varianty léčby, které mohou prognózu onemocnění zlepšit.

Když se nádor začne šířit tělem

Termín metastázy se používá ve spojení s nádorovými onemocněními. Jedná se o druhotná ložiska nádoru, která jsou tvořená buňkami oddělenými od toho primárního. Tyto buňky se procesem metastazování dostaly do dalších částí těla, kde dále rostou. Existuje několik způsobů, kterými se zhoubný útvar může šířit. Může dojít k rozsevu nádorových buněk prostřednictvím lymfatického systému, krevních cév či přirozeně v rámci dutin, kde je umístěn primární nádor (typicky hrudní nebo břišní dutina). Také se může rozšiřovat nějakou uměle vytvořenou cestou (např. operační ránou). Rozsev nádorových buněk po těle a vznik metastáz je velmi komplexní děj. Tělo má řadu obranných mechanismů, jak vzniku metastáz bránit. Za určitých podmínek však ani tyto mechanismy nedokážou organismus před vznikem vzdálených ložisek ochránit.

Kde lze očekávat výskyt metastáz? 

Metastázy se mohou nacházet téměř ve všech částech těla – obecně se nejvíce vyskytují v kostech, játrech a plicích. Pro jednotlivé nádory však existují typická místa, do kterých nejčastěji metastazují. Zde uvádíme příklady, do kterých oblastí různé nádory nejčastěji metastazují (vyjma metastáz do lymfatických uzlin):

  • nádory plic: kosti, nadledviny, mozek, játra, druhostranná plíce,
  • nádory vaječníků: játra, plíce, pobřišnice,
  • nádory prostaty: kosti, játra, plíce, nadledviny,
  • nádory tlustého střeva: játra, plíce, pobřišnice,
  • melanom: kosti, mozek, játra, plíce, kůže, svaly,
  • nádory prsou: kosti, mozek, játra, plíce,
  • nádory ledvin: nadledviny, kosti, mozek, játra, plíce.

Jak poznám, že se v mém těle objevily metastázy?

V některých případech metastázy nemusí způsobovat vůbec žádné příznaky, jindy se naopak mohou projevit poměrně výraznými symptomy. Okolnost, zda se vzdálená ložiska nějak projeví, záleží často na jejich velikosti a umístění. Podle oblasti, ve které se metastázy nacházejí, může docházet k různým příznakům. Jako příklad lze jmenovat:

  • metastázy v kostech: bolesti, zlomeniny,
  • metastázy v mozku: bolesti hlavy, závratě, epileptické záchvaty,
  • metastázy v plicích: dušnost,
  • metastázy v játrech: žloutenka, zvětšení objemu břicha.

Léčba metastazujících nádorů se může lišit

Postup při léčbě metastáz záleží na více faktorech:

  • o jaký primární typ nádoru se jedná,
  • jak moc se již nádor rozšířil a kde všude se nachází,
  • věk a zdravotní stav pacienta,
  • osobní preference léčby pacienta.

Výzkumy ukazují, že buňky metastáz se mohou lišit od původního nádoru na molekulární i genetické úrovni. Proto i léčba vzdálených ložisek může být odlišná od terapie primárního nádoru. Obecně se pro léčbu metastáz nabízí celá řada přístupů – od chirurgických výkonů přes radioterapii a chemoterapii až po hormonální léčbu. Stále probíhají nové a nové výzkumy, které se snaží najít způsob, kterým by se nádorový růst co nejlépe potlačil. Lékaři mohou například zvolit jeden z přístupů a v případě jeho neúčinnosti mohou přejít na jiný. Další možností je také kombinace několika typů léčby zároveň. V některých případech se podaří metastázy zcela odstranit, v jiných je cílem zpomalení jejich růstu či potlačení nepříjemných příznaků.

Kombinace léčiv včetně cílené terapie

Léčbu metastazujícího nádoru si můžeme přiblížit na následujícím příkladu, který se týká nemalobuněčného karcinomu plic. Nádory plic bývají ve velké části případů diagnostikovány až v pokročilých stadiích. Příznaky jako kašel či zvýšená únava totiž často pacienti nevnímají jako natolik závažné, aby kvůli nim navštívili lékaře.

Když už se u tohoto nádoru objeví metastázy, je na případné chirurgické řešení většinou již příliš pozdě. Většina pacientů podstupuje léčbu, která kombinuje radioterapii, chemoterapii a cílené terapie. V současnosti mohou být používány například léky typu monoklonálních protilátek či cytostatika ze skupiny tzv. inhibitorů proteinkináz. Cílem léčby většinou nebývá zcela se zbavit nádoru, ale jde o snahu prodloužit délku pacientova života a zmírnit nepříjemné příznaky. Nemocní tak mohou prožít ještě část svého života bez větších omezení.

(viv)

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři