Jak se vyrovnat se špatnými zprávami a jde to vůbec?
Myšlenkám na umírání a konec života se lidé raději vyhýbají a vytěsňují je z mysli. Bohužel někdy jim člověk neunikne. Zvlášť když se z úst lékaře dozví nepříznivou zprávu. Třeba o neléčitelné rakovině. Vždycky se však dá něco dělat.
Onemocnění rakovinou převrátí život naruby. Možností diagnostiky a léčby však přibývá a vyhlídky na uzdravení nemusejí být špatné. To je jedna věc. Ovšem zpráva, že navzdory veškerému léčení člověku zbývá několik týdnů nebo měsíců života, to je věc druhá. Bez ohledu na dobu trvání nemoci je taková informace naprosto zdrcující.
Americká psycholožka Elisabeth Küblerová Rossová dobře ví, jak se člověk v této situaci cítí. V knize „O smrti a umírání“ představila pět fází, kterými lidé po obdržení nejhorší zprávy obvykle procházejí. Možná vám popsané pocity budou povědomé. Nemusíte však projít všemi fázemi nebo je absolvujete v jiném pořadí.
Od popření k přijetí aneb 5 fází podle Küblerové Rossové
- Popření. „Já nejsem nemocná(ý)!“ V této etapě člověk popírá svou nemoc. Doufá, že v laboratoři se stala chyba nebo lékař zaměnil výsledky pacientů.
- Hněv. „Proč se to stalo zrovna mně?“ Člověk je plný hněvu a říká si, že život není fér. Má vztek na všechny kolem, často i na lékaře a další zdravotníky.
- Vyjednávání. „Slibuji, že budu lepší člověk, když…“ Tato etapa je popisována jako smlouvání s Bohem nebo jinými spirituálními silami: „Když se uzdravím, budu všem jenom pomáhat.“ Někdy je smlouvání nasměrováno na uskutečnění nějakého přání: „Kdybych se dožil(a) aspoň promoce (svatby) svého syna (dcery).“
- Deprese. „Už je mi všechno jedno.“ Zdravotní stav pacienta se zhoršuje a on vidí, že se smrti nevyhne. Tuto fázi charakterizuje hluboký smutek, prázdnota a beznaděj.
- Přijetí. „Jsem připraven(a) na to, co přijde.“ Jedná se o dobu stabilizace emocí a přizpůsobení nové situaci. I v tomto období se však dobré dny střídají s horšími.
Vědomí konce vlastního života nebo ztrátu blízké osoby není snadné unést. Univerzální pomoc ani rada neexistují. Někomu pomůže víra v Boha a posmrtný život, další si tyto otázky vyřeší jinak, po svém.
Každopádně ani když lékař vysloví zprávu o posledním stadiu nemoci, nemá on ani nikdo jiný právo brát pacientovi naději na uzdravení. Ve velmi vzácných případech se totiž objevuje úkaz zvaný „spontánní regrese“. Tehdy se i nevyléčitelně nemocný člověk v poslední fázi rakoviny k velkému překvapení lékařů zcela uzdraví.
(hah)
Zdroje:
