Jak dál po odstranění prsu

Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen. Díky zlepšující se prevenci a diagnostice stále roste počet zachycených případů. Kombinace časného záchytu onemocnění spolu s moderní terapií navíc i při takto rostoucím počtu pacientů způsobuje, že nedochází ke zvyšování úmrtnosti. Při léčbě rakoviny prsu se často kombinuje více léčebných postupů – chirurgická léčba, léčba zářením (radioterapie), chemoterapie, biologická léčba či hormonální léčba. Vlastní chirurgická léčba může mít různý rozsah – od pouhého vyjmutí samotného tumoru až po odstranění celého prsu. Volba konkrétního typu chirurgického výkonu záleží na velikosti prsu, rozsahu a agresivitě nádoru a prsu i na přání pacientky.

Jak se vyrovnat se ztrátou prsu

Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy, pro mnohé z žen tak ztráta prsu může představovat podobný stres jako samotné nádorové onemocnění. Po operaci se ženám nabízí několik možností:

rekonstrukce prsu implantátem,
rekonstrukce prsu vlastní tkání,
použití prsních náhrad (tzv. epitéz).

Po operaci prsu se některé ženy mohou potýkat také s pocity úzkosti, depresemi – v těchto případech mohou být vhodné různé pacientské skupiny, ve kterých se setkávají ženy s touto diagnózou. Další možností je využití speciálního poradenství či služeb psychologa, nápomocné mohou být také různé formy komplementární léčby (masáže, relaxace, akupunktura, …).

Rekonstrukční výkony po odstranění prsu

Rekonstrukce prsu je považována za poslední fázi terapie rakoviny prsu. Nepatří mezi výkony, které by život zachraňovaly, ale snaží se o to, aby se žena mohla vrátit zpět do normálního života. Plastická chirurgie v současnosti dosahuje stále významnějších pokroků – snahou chirurgů je navrátit prsu objem a vytvořit co nejlepší symetrii s druhým prsem, aby se pacientka cítila atraktivně ve většině typů oblečení.

Část pacientek po operaci prsu o rekonstrukci vůbec neuvažuje, pro některé by tento výkon z důvodu jejich celkového zdravotního stavu ani nebyl vůbec vhodný. V závislosti na typu výkonu totiž rekonstrukce prsu spočívá v různě náročných operacích, často je nutné provést více než jeden zákrok. Ženy navíc musí počítat s tím, že rekonstruovaný prs nebude nikdy pocitově stejný jako prs původní, měl by se k tomu však přibližovat. Zároveň po výkonu mohou být více nebo méně viditelné jizvy po řezech. Rozhodnutí o plastické operaci tedy značně závisí na osobním přání pacientky a na jejím celkovém zdravotním stavu.

Typy rekonstrukčních výkonů

Z hlediska načasování lze rekonstrukce dělit na:

okamžité rekonstrukce – prováděné při jedné operaci hned po primárním výkonu – odstranění prsu,
odložené rekonstrukce – zpravidla prováděné s odstupem minimálně šesti měsíců po odstranění prsu.

Z hlediska použitého materiálu lze k rekonstrukci využít silikonové implantáty či vlastní tkáň pacienta:

Rekonstrukce implantátem – patří mezi nejméně náročné techniky rekonstrukce. Délka operace i pooperační rekonvalescence bývají zpravidla kratší než u ostatních výkonů. Tento typ rekonstrukce je vhodný především pro štíhlé ženy s malými prsy. Jeho nevýhodou je, že implantáty nevydrží napořád a po určitém čase je nutná jejich výměna (přibližně po 15 až 20 letech).
Rekonstrukce vlastní tkání – spočívá nejčastěji v přesunu laloku složeného z kůže, podkožního tuku a někdy i svalů na hrudní stěnu. Tyto laloky se nejčastěji odebírají z břicha nebo zad. Tento výkon je již časově náročnější a mnohdy spočívá ve více na sebe navazujících zákrocích. Na vlastní rekonstrukci prsu může dále ještě navazovat vytvoření nové bradavky a prsního dvorce. Rekonstrukce prsu vlastní tkání je zvláště vhodná při rekonstrukci středně velkých a velkých prsou nebo prsů s přirozeným poklesem. Velká výhoda tohoto typu operace spočívá v tom, že pokud se vše zdaří, není již nutná další reoperace.

Prsní náhrady – epitézy

Pro pacientky, které nechtějí nebo nemohou podstoupit chirurgickou rekonstrukci či na tento zákrok ještě čekají, se nabízí možnost prsních náhrad, tzv. epitéz.

Rozlišujeme pooperační prsní epitézy, které jsou lehčí a pacientka jimi může být vybavena již při propuštění z nemocnice. Je možné je nosit i přes obvaz, jsou příjemné na jizvu a nedráždí pokožku.
Definitivní silikonovou epitézu si pacientky pořizují až po zhojení rány a úplném ustoupení otoku. Má za úkol napomoci vyváženému držení těla a vytvářet harmonický vzhled.

Epitézy se vkládají do normální nebo speciální podprsenky, u vhodně zvolené epitézy na oblečené ženě není poznat, že má prs odstraněný. Pacientky mají na výběr ze širokého spektra tvarů, typů a velikostí epitéz, v nabídce jsou jak základní epitézy, které jsou hrazené pojišťovnou, tak i luxusnější nebo např. samolepicí, na které je nutné doplácet. Pacientky, které se rozhodly nepodstupovat plastickou rekonstrukci, si mohou nechat každé dva roky předepsat novou epitézu.

Když ani epitéza není nic pro mě

Některé ženy nepodstoupí plastickou rekonstrukci prsu a zároveň ani nechtějí nosit epitézu. Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, musíte však počítat s tím, že můžete čelit problémům s rovnováhou, držením těla či bolestmi zad – především pokud máte prsa větší velikosti. Některé ženy nosí epitézu, pouze pokud si chtějí vyjít ven, v domácím prostředí pak chodí bez ní. Některé ženy také mohou mít špatný pocit z toho, že nemají bradavky – existují však i firmy které vyrábějí náhrady bradavek. Ty jsou nejčastěji vyráběny ze silikonu a svým vzhledem a formou jsou velmi podobné reálným bradavkám. Další možností je tetování bradavek, které nabízejí některá zkušená tetovací studia, výsledkem je opět velmi reálná estetická náhrada.

Jak již bylo uvedeno, po ablaci prsu se nabízí více možností, jak se se ztrátou prsu vyrovnat. Záleží na preferenci ženy a jejím zdravotním stavu, jakou možnost si nakonec zvolí. Ke správné volbě by jí měl být nápomocen její ošetřující lékař, s výběrem vhodné epitézy pak může pomoci odborně proškolený personál specializovaný na tyto pomůcky.

(viv)

Zdroje: