#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Hormony a jejich role při vzniku rakoviny prsu

Většina zhoubných nádorů prsu je hormonálně citlivá. To znamená, že nádorové buňky mají na povrchu receptory pro hormony – v případě karcinomu prsu pro ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron. Navázání hormonu na receptor působí na nádorové buňky jako živá voda a způsobuje jejich růst a množení.

Hormony v přesile

Až 80 % karcinomů prsu má receptory pro estrogeny. Estrogeny se tvoří v ženském těle hlavně v plodném (reprodukčním) období. Čím delší je reprodukční život ženy, tím větší je riziko vzniku rakoviny prsu. To znamená, že brzké první měsíčky a pozdní menopauza hrají ve prospěch karcinomu prsu. Vznik nádoru podporují i tyto okolnosti:

  1. bezdětnost, protože působení hormonů v těhotenství a době kojení je přece jen odlišné,
  2. užívání kombinované hormonální antikoncepce (po vysazení se riziko rakoviny prsu zase snižuje),
  3. hormonální substituční léčba po menopauze (nebezpečí roste při dlouhodobém užívání).

Boj proti hormonům

Na druhou stranu lze hormonální receptory dobře využít i v léčbě karcinomu prsu. Zasáhnout se dá hned na několika místech. Podle toho se hormonální léčiva také dělí, a to následujícím způsobem:

1. Blokátory aromatázy. Aromatáza je bílkovina, která v lidském těle pomáhá vytvářet estrogeny. Díky lékům blokujícím její funkci se snižuje hladina estrogenů, které by se mohly vázat na receptory. Mezi účinné látky patří:

  • anastrozol,
  • exemestan,
  • letrozol.

2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů. Jedná se o látky, které jsou schopny se navázat na hormonální receptory buněk v prsu. Místo aktivace receptorů však způsobí jejich blokaci. Výsledek? Buňka nedostává signál k růstu. V jiných orgánech, než je prsní žláza, fungují tyto léky stejně jako estrogeny, proto se jim říká selektivní neboli výběrové. Patří sem:

  • tamoxifen,
  • raloxifen,
  • toremifen.

3. Blokátory estrogenových receptorů. Příkladem je látka fulvestrant. Blokuje všechny estrogenové receptory v těle, a má proto více nežádoucích účinků.

Hormonální léčba se používá pouze u pacientek s nádorem citlivým na hormony. Chrání před časným návratem onemocnění po léčbě a pomáhá ženám, které by nesnesly agresivnější léčbu včetně chirurgického řešení.

(boba)

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři