Co je to bronchoskopie a jak se provádí?

Bronchoskopie je vyšetření, které lékařům umožňuje prohlédnout pacientovy dýchací cesty a plíce. Co všechno obnáší a nač se připravit?

Bronchoskopie se provádí obvykle v místním znecitlivění, případně také v krátké celkové narkóze. Pneumolog skrze nos nebo ústa zavede do hrtanu a dále do plic tenkou trubičku (bronchoskop) s kamerou.

K čemu slouží bronchoskopie?

Cílem bronchoskopie je obvykle určit příčinu plicních onemocnění. Lékař ji volí, například trpí-li pacient přetrvávajícím kašlem nebo má abnormální nález na rentgenovém snímku, téměř vždy (v 90 % případů) při podezření na rakovinu plic. Důvody k vyšetření (indikace) jsou nejčastěji:

diagnostika plicního onemocnění,
identifikace plicní infekce,
odběr vzorku plicní tkáně pro další vyšetření (biopsii),
odstranění hlenu, cizího tělesa nebo jiné překážky v dýchacích cestách (třeba také nádoru),
umístění tenké trubičky, která má udržovat dýchací cesty otevřené (stentu),
léčba plicního problému (intervenční bronchoskopie), např. krvácení, abnormální zúžení dýchacích cest nebo při pneumotoraxu (nahromadění vzduchu v pohrudniční dutině).

Při některých z těchto vyšetření se skrze bronchoskop zavádí i speciální nástroje, které umožní např. odběr tkáně, punkci zvětšených lymfatických uzlin nebo odstranění nežádoucí tkáně (laser, lokální radioaktivní zářič a jiné). Může se provést také tzv. bronchoalveolární laváž, při které se část plíce doslova propláchne fyziologickým roztokem.

Mám se něčeho obávat?

Komplikace jsou po bronchoskopii spíš vzácné a nebývají nijak závažné. Vyšetření provádí zkušení specialisté. Kromě toho zdokonalující se technologie umožňují značně šetrnější provedení tohoto vyšetření oproti minulosti. O něco vyšší riziko potíží je v případě infekce nebo poškození dýchacích cest onemocněním. Může se objevit krvácení, obzvlášť odebírá-li se vzorek tkáně. Je však drobné a odeznívá samo i bez léčby. Ve vzácných případech dochází k „propíchnutí plíce“. Ta následně kolabuje (splaskne). Lékaři si s touto komplikací obvykle snadno poradí. Relativně běžným následkem vyšetření je horečka, která nemusí signalizovat infekci a obvykle ani nepotřebuje léčit.

Jak se na bronchoskopii připravit?

Příprava na vyšetření není složitá. Pokud užíváte léky na ředění krve, několik dní před bronchoskopií byste je měli vysadit. Přímo před vyšetřením 4–8 hodin nejezte a nepijte. Po příchodu do zdravotnického zařízení vás sestra pravděpodobně požádá, abyste odložili případné zubní protézy, naslouchadla nebo brýle. Je vhodné mít s sebou doprovod, používané léky mohou mít tlumicí efekt přetrvávající nějakou dobu i po konci vyšetření.

Jak vyšetření probíhá?

Samotné vyšetření trvá obvykle 30–60 minut, ale i s přípravou a rekonvalescencí zabere dohromady okolo 4 hodin. Vaše tělesné funkce budou během vyšetření sledovány. Pravděpodobně dostanete sedativum, které vás zklidní, a nebudete si z vyšetření mnoho pamatovat. Do krku vám sestra vstříkne znecitlivující látku, která zmírní nepříjemné pocity při zavádění bronchoskopu (případně se tato látka vetře do nosu). Po zavedení bronchoskopu do úst nebo nosu bude lékař pokračovat dál do dýchacích cest. Pravděpodobně to nebude úplně příjemné, ale ne bolestivé. Po skončení vyšetření budete mít ještě několik hodin necitlivé hrdlo a ústa, dokud toto neodezní, nesmíte jíst ani pít, mohlo by dojít k vdechnutí sousta. První strava by měla být tekutá nebo měkká. Můžete mít pocit podrážděného krku nebo vás trápit říhání a kašel. Lékaře neprodleně informujte, pokud: