Benigní, nebo maligní? U nádorů velký rozdíl

Nádory můžeme rozdělit na zhoubné neboli maligní a nezhoubné čili benigní. Tyto dva typy mají zcela odlišné vlastnosti i chování. Proto jsou i různě nebezpečné. Život ohrožují zejména zhoubné, maligní nádory, ale ani ty nezhoubné nejsou úplně nevinné.

Benigní nádory dokážou potrápit

I v případě benigního, nezhoubného nádoru se jedná o nekontrolovaný růst tkáně. Tento růst je však ohraničený a nádor se nemůže šířit do jiných částí těla (metastazovat).

Mezi benigní nádory patří třeba:

lipom – nádor z tukových buněk,
adenom – nádor z buněk pokrývajících orgány či vystýlající žlázy,
meningiom – nádor z mozkových buněk,
myom – nádor z buněk svaloviny (typický například pro dělohu).

Většina benigních nádorů člověka výrazně neohrožuje, záleží však na místě, kde se nacházejí. Některé nezhoubné nádory mohou utlačovat cévy či nervy a vyvolávat bolest nebo – rostou-li například v mozku – být opravdu nebezpečné. Jiné benigní nádory jsou tvořeny buňkami vyrábějícími hormony. Hormonů pak může být v těle příliš se všemi nepříznivými dopady.

Maligní nádory – rychle rostoucí zabijáci

Maligní nádory jsou zhoubné. Svým růstem mohou ničit okolní tkáně a krevními či mízními cestami se šířit (metastazovat) do dalších, i vzdálených částí těla. Tam vytvářejí nové nádory, které poškozují další tkáně. Nejčastěji nádory metastazují do plic, jater, kostí či mozku. Maligní nádory zpravidla rostou rychleji než nádory benigní.

Příklady maligních nádorů:

karcinom – nádor z buněk, které pokrývají orgány, sliznice i povrch kůže,
sarkom – nádor z buněk pojivové tkáně, tj. chrupavky, kostí či tuku,
lymfom/leukemie – nádor tvořený bílými krvinkami.

Přestože se rozdíl mezi maligními a benigními nádory zdá zcela jasný, v živém organismu není tak snadné je rozlišit. Kromě rozvinutých nádorů obou typů existují ještě přechodná stadia – tzv. prekancerózy. Jedná se o přednádorové změny tkáně, u nichž je větší pravděpodobnost pozdějšího rozvoje maligního, zhoubného onemocnění.

(boba)

Zdroje: